|
| |
|
|
Sezónnost sňatečnosti
Nedomová, Radka ; Pechholdová, Markéta (vedoucí práce) ; Kačerová, Eva (oponent)
Bakalářská práce nese název Sezónnost sňatečnosti a jejím primárním cílem je zachytit a analyzovat změny ve vývoji rozložení sňatků podle měsíců v roce v českých zemích od počátku 17. století do současnosti. Sezónnost sňatečnosti je prezentována formou sezónních indexů sňatečnosti a variačních koeficientů vypočtených pro jednotlivá období. V dávném období je zdůrazněn vliv dvou nejvýznamnějších církevních svátků a zemědělského roku na termín konání svatby, období po druhé světové válce je charakteristické vznikem květnové pověry o nešťastném osudu manželství uzavřených v květnu, jejíž vliv se v posledních letech stále zmírňuje a volba termínu sňatku je tak dnes více ovlivněna počasím, které v daném ročním období panuje nebo zajímavými magickými daty. V období 2003-2010 je zachycena i odlišná sezónnost sňatečnosti podle pořadí sňatku. Práce se dále zabývá mezinárodním srovnáním sezónnosti sňatečnosti v letech 2000-2010, pro které bylo vybráno pět zemí. Itálie a Chorvatsko reprezentuje země se silnější křesťanskou tradicí, Katar zastupuje země s islámským náboženstvím a země Lotyšsko a Mauricius byly vybrány pro své odlišné klimatické podmínky.
|
|
|
Vliv náboženských svátků na cestovní ruch Vysočiny
Veverková, Božena ; Netková, Jarmila (vedoucí práce) ; Mlejnková, Lena (oponent)
Práce je rozdělena do několika částí. V té první seznamuje čtenáře s vybranými pojmy, které se v práci objevují a ne všem mohou připadat úplně známé. Následuje podrobnější charakteristika religiózního cestovního ruchu, jeho účastníků, specifik a v této části je také představena Světová asociace náboženské turistiky. Součástí kapitoly je i popis náboženského cestovního ruchu ve světě a v České republice. Nechybí historický vývoj této formy cestovního ruchu v naší zemi a stručná charakteristika domácího a aktivního cestovního ruchu v České republice z hlediska motivu cesty. Další část práce se týká zařazení církevních památek, poutí a hlavně svátků v rámci kulturního dědictví. Stručně je představena tradice poutí v České republice a nalezneme zde i výčet druhů církevních památek dle Národního památkového ústavu. Nejdůležitější součástí kapitoly jsou však svátky. Je zde popsán jejich původ, je provedeno rozdělení, a zvlášť jsou zmiňováni čeští světci a světice. V závěru práce v příloze je uveden chronologický přehled nejvýznamnějších svátků českého liturgického kalendáře. Následující kapitola se věnuje kraji Vysočina a jeho charakteristice. Seznamuje čtenáře s nejvýznamnějšími přírodními a kulturními atraktivitami tohoto kraje a podává stručný obraz o cestovním ruchu a náboženském cestovním ruchu v kraji. Na závěr této kapitoly jsou představeny nejdůležitější a nejnavštěvovanější církevní památky a poutní místa kraje. Konečně v poslední kapitole jsou prezentovány výsledky provedeného šetření na poutním místě, v kostele sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře.
|
host ::
RSS.